Říjen 2016

15 životních poučení od Dalajlámy

29. října 2016 v 4:44 | Hetmé |  Články

Jako šestiletého ho odvedli z rodného domu. V patnácti se musel stát vojevůdcem i diplomatem, v pětadvaceti tajně utíkal z Tibetu do Indie. Nyní je Dalajlámovi 79 let. Zdálo by se, že jeho život nebyl nijak jednoduchý. Přesto místo hlubokých brázd utrpení je na jeho tváři znatelná jen pavučinka vrásek kolem očí. Více než padesát let od něj statisíce lidí očekávají moudrou radu a správné skutky.

Zde je malý přehled jeho zásad, které mu pomáhají uchovat si pozitivní pohled na svět:


1. Buďte vlídnější, je-li to možné. A možné je to vždycky.

2. Rozkvět přichází díky skutkům, nikoli díky modlitbám.

3. Povýšenost nikdy nemá žádnou omluvu. Pochází buď z malého sebevědomí, nebo se opírá o dočasné, povrchní úspěchy.

4. Když se člověku zdá, že všechno jde špatně, pokouší se do jeho života proniknout něco zázračného.

5. Lidé byli stvořeni k tomu, aby byli milováni a věci k tomu, aby byly používány. Svět je v chaosu proto, že vše je naopak.

6. Téma soucitu nijak nesouvisí s náboženstvím. Je to věc celého lidstva, jednotící podmínka přežití lidské rasy.

7. Můžeš-li pomoci, pak pomoz. Pokud ne, alespoň neškoď.

8. Neslavím narozeniny. Ten den se pro mě nijak neliší od ostatních. V jistém smyslu je každý den dnem narození. Ráno se probudíte, všechno je svěží a nové. Hlavní je, aby vám den dal něco důležitého.

9. Cílem našeho života je stát se šťastným.

10. Když si člověk uchová k životu kladný vztah, může být šťastný i v těch nejnepříznivějších podmínkách.

11. Naši nepřátelé nám poskytují vynikající příležitost procvičit si trpělivost, pevnost a soucit.

12. Myslím, že tím nejskutečnějším náboženstvím je dobré srdce.

13. Musíme technologie ovládat, ne se stát jejich otroky.

14. Veliké změny začínají jednotlivými lidmi; základem míru na celém světě je vnitřní klid a mír v srdci každého jednotlivého člověka. Každý z nás může přinést svůj vklad.

15. Každý z nás má svou odpovědnost za celé lidstvo. V tom spočívá má jednoduchá víra. Nepotřebujeme chrámy, ani složitou filosofii. Náš vlastní mozek, naše srdce jsou chrámem; naší filosofií je dobro.


Kam se upírá mysl, tam odchází energie

28. října 2016 v 4:44 | Hetmé |  Převzaté články

Po delší době vás zase zdravím!

Objevila jsem jeden zajímavý článek, o který bych se s vámi ráda podělila. Přeji hezké čtení.

Když má někdo obavy o své dospělé děti nebo přátele, "přiživuje" je svou vlastní energií, a pomáhá tak "nést kousek cizího kříže". Fakticky ovšem omezuje jejich právo volby vlastní cesty. V takovém případě i ta nejpozitivnější myšlenka přinese tomu, koho svými myšlenkami přiživuje, jen málo užitku. Každá myšlenka je energií. Svou myšlenkou energii dodáváme. Co je v centru naší pozornosti, tam od nás směřuje energie. Avšak plést se do cesty někoho jiného, třeba i s těmi nejlepšími úmysly, není vždycky správné.

Důležitou emocionální součástí pozitivních i negativních myšlenek je energie. Čím více energetických emocí vkládáme do svých myšlenek, tím více náš myšlenkový proces mění bytí a ovlivňuje bezprostřední okolí člověka, na kterého myslíme. A to už je vměšování do jeho osobního prostoru.


Záporné myšlenky

Jestliže jeden člověk smýšlí o druhém špatně a dotyčný o něm rovněž, projeví se tato situace na jejich energetickém poli. Pakliže jejich frekvence nejsou synchronní, sebesilnější energie pole změnit nedokáže. Zato se vrátí jako velmi silný bumerang k tomu, kdo ji vyslal.

Když člověk vysílá negativní myšlenky, dává svou energii někomu jinému

První varianta. Dvě ženy pomlouvají třetí. Ale ať o ní tvrdí cokoli, ať na ní naházejí kolik chtějí špíny, žena jen kvete. Energie, kterou jí ty dvě posílají, je pouhou energií. Třetí osoba zkrátka získává jejich energii ve svůj prospěch. Aby energii dokázaly nějak strukturovat, musely by ovládat určité postupy a mít jisté schopnosti. Vysoký vnitřní potenciál. Jenomže lidé s vysokou úrovní vnitřního energetického potenciálu zpravidla o jiných špatně nesmýšlejí.

Druhá varianta. Dva lidé s nízkou energií si navzájem posílají negativně strukturovanou energii. Energetické pole jednoho i druhého začíná děravět. Jakoby mezi nimi sem a tam poletovala kulka.

Třetí varianta. Jestliže se člověk vládnoucí vysokofrekvenčními energiemi rozhodne posílat negativní energii jinému člověku, jehož energie nedosahuje tak vysokých vibrací, zafunguje zákon příčiny a následku. Dojde k silnému zpětnému energetickému nárazu. Konkrétně se vyjeví, co dotyčný udělal, proč jeho myšlenka byla neuvědomělá a energeticky nebezpečná. To je vůbec nejnebezpečnější situace.

Kladné myšlenky

I když nejde o bezpodmínečnou lásku, může se člověk přesto o svou energii dělit i bez ohledu na energetické nastavení toho druhého. K rozšíření energetické struktury však přitom nedochází. Stav polí je vyrovnaný, jsou však maximálně vytížena. Stíhají tak tak doplňovat energopotenciál, k deformacím ale nedochází nebo jsou minimální.
Jestliže člověk vysílá bezpodmínečnou lásku, jakékoli myšlenky jsou nepřítomny. Láska se plně akumuluje v energetické podobě v těle toho, komu je posílána a ihned se v něm proměňuje v energetický potenciál. Člověku, který bezpodmínečnou lásku posílá, energie neubývá, naopak se několikanásobně zvýší.
Podmíněná láska člověka s vysokou energetickou úrovní ve vztahu k člověku na nižší energetické úrovni se projevuje jako vpád do jeho energetického pole. Červenají uši, tváře i celý obličej. Při kontaktu s lidmi je třeba být opatrný a všímat si jejich stavu. Nepřipravené energetické struktury tento typ lásky těžce akceptují.

Hezký den Hetmé

Barvy Kolem Nás

18. října 2016 v 15:35 | Hetmé |  Články

Zase jednou se mi zalíbilo téma, tak přispěji i svým pohledem.
K podzimu se to hodí jako vyšité. Tam kde bydlím, už jsou všude krásně zbarvené stromy. Musím říct, říct, že si to moc užívám. Najednou se mi vlije nová energie do žil. Když člověk výjde ven a uvidí tu hru barev která je všude venku, připadá si, jako by byl na chvilku v jiném světě. Jako by nám Země chtěla ukázat krásu, které je schopna, i když my jí jenom níčíme a přitom nám říká o co všechno jako lidi můžeme přijít, když budeme nadále pokračovat v tomto stylu života.

Ale příjde mi, že je jen málo lidí, co si tuto skutečnost uvědomují. Proto když výjdu ven a vidím lidi, kteří mě míjejí a jsou skleslí, nebo zadumaní, naštvaní na svět kolem sebe, že je ani nezajímá to krásné, to co by jim mohlo zvednout náladu, mohli by na chvíli zapomenout na starosti, které je tíží.

Proto vám chci říct, užívejte si podzim, než příjde zima a deprese.
Hezký den, Hetmé

Alchymie

15. října 2016 v 17:59 | Hetmé |  Magie

Co vlastně chtěla alchymie? Při této otázce nám na mysli vytane především výroba zlata, kámen mudrců a elixír mládí. v průběhu posledních tři století měla alchymie velmi pochybnou pověst.

Sám název - od něhož je odvozeno také slovo chemie - pochází patrně z arabského al-ky-mia. Toto slovo však vzniklo z řečtiny a znamenalo "černá země", což byl starý název Egypta. To vše by de facto dosvědčovalo, že alchymie je odkazem starých Egypťanů a nejhlouběji sahající pokus o uskutečnění poselství Smaragdové desky Herma Trismegista.
Podle tradice byl Hermes Trismegistos zpola bůh a zpola člověk. Legenda vypráví, že Alexandr Veliký po dobytí egyptské říše nalezl na místě, kde dnes leží město Alexandrie, hrob Herma Trismegista. Když vstoupil do hrobky, ležela v ní Hermova mumie a v ruce držela destičku ze smaragdu, na níž byly vyryty základní zákony kosmu.

V Řečech filozofických z roku 1591 zapsal slova smaragdové desky pan Bavor Mladší Radovský z Hustiřan: »Jistě bez klamu, jistotně a pravdivě, co jest zespod, jest jako to, co jest nahoře, a co jest nahoře, jest jako to, co jest dole k činění divův jedné věci. A jakož všechny věci byly od jednoho, tak všechny věci byly narozeny od této jedné věci spojením. Otec jeho jest Slunce, matka Měsíc. Nesl to vítr v břiše svém. Země jest krmiče její. Otec všeho tajemství jest tento. Mocnost jeho jest dokonalá, bude-li obrácena do Země, oddělíš Zemi od vohně, subtylné od hrubého, lehounce s velikým vtipem. Stupuje od Země do nebes a zase dolů sestupuje do Země. Obejmeš moc svrchních i spodních věcí. Tak budeš míti slávu všeho světa. Protož odejdi od tebe všeliké zatemnění, teďky jest vší síly síla silná, nebo přemůže každú věc subtylnú a každú tvrdú pronikne. Tak svět stvořen jest. Tuť budou přípravy rozličné, jichžto spůsob teď jest, protož nazván sem Hermes Trismegistos, majíc tři částky filosofie všeho světa.«

Tento záhadný text je jakousi biblí alchymie. Alchymisté totiž zastávali tezi, že všechno v tomto světě tvoří jednotu a pochází z jediné základní pralátky. Různorodost vzniká přeměnou, zušlechťováním, transmutací této původní látky, označované jako »prima materta«. Alchymisté si kladli za úkol rozluštit hádanku hmoty a přitom pro ně bylo samozřejmostí to, co naše fyzika znovu objevila teprve před relativně krátkou dobou, že totiž hmota a energie jsou v podstatě jedno a totéž. Možnost transmutace se však v jejich očích nevztahovala pouze na viditelnou a hmatatelnou hmotu, ale také na všechno duchovní, tedy i na lidskou osobnost.

Hezký den, Hetmé