Mé zkušenosti se seznamkou

14. března 2017 v 18:13 | Hetmé |  Články
Ahoj, tentokrát jsem se rozhodla napsat článek o mých zkušenosech na seznamce. Jako první bych chtěla říci, že to jsou jen mé názory a nikomu nic nevnucuji. Ze začátku jsem měla jen negativní pocity, že tam jsou samí nevyzrálí kluci, kteří si ještě bez maminky nedokáží zavázat kaničky od bot. Nebo jen ti, kteří hledají své uspokojení. Bylo mi to dost nepříjemné a nesouhlasila jsem s tímto stylem hledání partnera.

V té době, kdy jsem byla v prváku na střední, kdy mé spolužačky měly všechny přítele a já byla sama, mi bylo dosti smutno a říkala si, co asi dělám špatně. A nevěděla jak z toho ven. Jenže ve škole nebyl někdo, s kým se dalo mluvit, a všichni normální kluci už byli zadaní.

Narazila poprvé na seznamku. A řekla si, proč to nezkusit a třeba si tam někoho najdu. Navíc jedna z mých kámošek měla přítele ze seznamky, tak jsem si řekla proč to nezkusit a založila si profil. Musím říci, že ty "zjevy" co tam byly mě opravdu hodně vyděsily.

Nakonec jsem si tam začala psát s jedním klukem. Psali jsme si asi týden a domluvili se na schůzce. Párkrát jsme se jěště spolu byli na schůzce, nakonec se z něj vyklubalo že je hodně nezodpovědný. Tak jsme se dál nescházeli.

Po delší době jsem zase byla zase začala přemýšlet, že bych zase ráda s někým. Ve škole nebyl nikdo s kým. Začala jsem chodit s kámoši na pivo (já nepila) začala se utápět v depresích, že jsem sama.

Nenapadlo mě nic jiného, než zase zkusit seznamku, že tentokrát budu mít štěstí. Začala jsem si psát s klukem, který mi přišel docela sympatický. Byl to právník. Psali jsme si asi čtrnáct dní, pak jsme se domluvili, že se uvidíme. Asi měsíc jsme chodili na schůzky. Ale po dvou měsících jsme byli jen přátelé.

V té době jsem na tom byla zdravotně dost špatně, Měla jsem dost silné deprese a nevěděla kudy kam, proto jsem byla ráda, že tu byl někdo, s kým jsem na své problémy nemusela myslet. Problém byl ten, že když jsem měla nastoupit do nemocnice, kvůli dalším zdravotním problémům. Přestal se mnou komunikovat, a už se neozval.

Nedávala jsem tomu žádnou naději, že si tam někoho najdu. Pro mě to byla jen zábava. Začala jsem si tam psát s jedním klukem. Už od začátku, jsem věděla, že je jiný než všichni ostatní. Psali jsme si spolu několik hodin denně. Asi po čtrnácti dnech psaní jsme se potkali.

Věděla jsem, že je to ten pravý. Už po první schůzce. V hlavě to měl velmi srovnané, a naše rozhovory byly opravdu hodně dlouhé. Asi po pár týdnech jsme spolu začali chodit. Byla jsem štastná a ještě jsem. Za pár týdnů spolu budeme už jeden rok, Je strašné, jak ten čas utíká. Nebýt mé kámošky, tak by jsme spolu nebyli.

Teď jsem opravdu šťastná, když někoho milujete, váš život se opravdu změní a k tomu hezčímu.

Hezký den,
Hetmé

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama